Historie obce Radošovice
Obec se nacházela na panství Rožmberském a patřila pod správu hradu Poděhůsy u Netolic. První písemná zpráva v hradu Poděhůsy je z roku 1262. Tím je možno usuzovat, že vesnice Radošovice již také v této době existovala. Když v roce 1421 husitská vojska pod vedením Jana Žižky dobyla a také zničila hrad Poděhůsy tento zničený hrad i s pozemky a vesnicemi prodal v roce 1481 Vok z Rožmberka Petru Kořenskému z Těrešova, který měl sídlo ve Vlhlavech. Tak tento hrad, pozemky a vesnice kromě vesnic Radošovice a Žabovřesky byl připojen k Vlhlavkému statku.
Že vesnice Radošovice byla nadále v držení rodu Rožmberků svědčí i listina Voka z Rožmberka z roku 1484, kdy zakládal rybník Dehtář a psal dopis a o svém rozhodnutí o slevě dávek svým lidem v Radošovicích. Dopis je psán česky, což svědčí o tom, že v té době Radošovice ještě byly českou vesnicí. Dle jména byla ves Radošovice ves lidí Radošových a koncovka "ice" znamená, že vznikla u "Zádruhy" a byla vesnicí svobodnou. Zádružná ves byla původně sídlištěm rodu jednoho jež si jí založil a po sobě pojmenoval. Tak jako Radošovice i ostatní vesnice končící na ice nebo dříve ici byly většinou svobodní. Zádružná vesnice je stavěna tak, že celé živnosti jsou koldokola seskupeny tím způsobem, aby každá byla svým domácím životem, co možná oddělena od druhých, a aby celá ves tvořila okrouhlý celek. Toto je také přímý způsob výstavby Radošovic.
Ze všech těchto příznaků, jméno vesnice, české listiny z roku 1418 Oldřicha z Rožmberka o založení rybníka Dehtář svědčí o tom, že Radošovice jsou původu slovanského a němci ji osídlili až v pozdějších letech, pravděpodobně v roce 1530, kdy mnoho vesnic bylo vylidněno následkem velkého moru v té době. Z tohoto století stojí na pokraji Radošovic ještě dnes kamenný morový sloup. (pozn. přepisovatele: Morový sloup je nyní umístěn uprostřed návsi v Radošovicích).
"přepsáno z kroniky Obce Radošovice, tak jak to sepsal čtvrtý kronikář pan František Bezděka, na základě dat z historie obce, jak jsou známa ve vesnici Radošovice."
Historie obecní kroniky:
"Přepsáno dle zápisů čtvrtého kronikáře obce Radošovice od roku 1945, kdy byla v roce 1990 založena nová kronika vesnice panem Františkem Bezděkou"
Také před rokrem 1945 byla v Radošovicích vedena prý velmi podrobně a pěkně obecní kronika, ovšem v té době v důsledku převážně německého obyvatelstva v německém jazyku. Po skončení druhé světové válce se však tato kronika již nikde nenalezla a pravděpodobně byla odnesena někým z vysídlených německých obyvatel vesnice do Německé spolkové republiky. Po skončení válce, proto byla v obci Radošovicích pro vesnici Radošovice založena nová kronika.
Prvním kronikářem byl v té době pan Václav Borovka. Později pokračoval ve vedení této nové kroniky pan učitel Vojtěch Novák. Když se pak pan učitel Novák stal ředitelem měšťanské školy ve Zlivi a odstěhoval se z obce Radošovic stal se novým kronikářem velký milovník historie, bývalý mlynář ze Strýčic pan František Reintinger. S panem Reitingerem jsme byli velcí kamarádi a přátelé. Když po těžké nemoci v roce 1990 dne 12. října zemřel, byl jsem požádán, abych pokračoval ve vedení obecní kroniky. Tuto nabídku jsem přijal a tak jsem se stal čtvrtým kronikářem obce Radošovice od roku 1945. Narodil jsem se v Radošovicích dne 3. listopadu jako syn sedkláka. Po skončení školní docházky na obecné a pak měšťanské škole ve Strýčicích jsem pracoval v zemědělství nejdříve jako samostatný sedlák na vlastním statku a později jako člen zemědělského družstva jako účetní a ekonom až do doby odchodu do důchodu.
Obec Radošovice od 1945 několikrát změnila svou podobu i velikost. V roce 1949 byla do obce Radošovice sloučena osada Strýčice od obce Záboří. V roce 1960 pak sloučena po sloučení zemědělských družstev také vesnice a obec Tupesy, která zůstává stále sloučena s Radošovicemi.
Po sloučení těchto tří vesnic pod vedení obce Radošovice, byla také obecní kronika v tomto směru vedena jako obecní krnoika obce Radošovice. Zápisy do kroniky byly zaznamenávány za všechny tři vesnice. I po sloučení Radošovic do obce Žabovřesky byla panem Františkem Reintingerem dále kronika obce Radošovice vedena samostatně. Když však pan František Reinteinger v roce 1990 zemřel jím vedená kronika obce Radošovic včetně také celé dokumentační přílohy se ztratila a ani po marném hledání se jí nepodařilo nalézt. Proto byla od roku 1990 založena nová obecní kronika obce Radošovice a osady Tupesy.
Kronika obce Radošovice začíná básní Naší krajině:
Ty naše krajino, tak útulná tak milá!
Jsi stejně krásná vždy - dnes, jak jsi včera byla....
Ať pan líbá tě svým sladkým úsměvem
a touha nadějí, vzník tajemným záchvěvem
k životu prostoupí, co smutně spočívalo...
ty v pestré světební si šaty oblékáš
na ňadrech panenských čas kouzlo mládí máš,
a v srdce hlubinách ti štěstí lásky vzplálo...
Ať léto paprsky tě svými objímá,
a ty jsi vrhla se na prsa obříma,
jenž tebe zúrodnil a učinil tě ženou - -
tvé květy mění se ve plody zrající -
až čas se naplnil: rezavou ornicí
tvé brázdy zvěstují úlohu dokoncenou .....
Ty v barvách podzimu se míháš diváku....
Přes tebe zápasy se táhnou oblaků,
jež končí kdo ví kde, jak v lidské duši bývá...
Tak barvy ztrácí se až holé topoly
na zmlklé silnici v blanickém údolí
jsou ryzem tváří tvé, krajino zádumčivá -
A snivou hlavu svou ukláníš ku spaní...
Na zasněženou pláň sletují hravrani,
když v západu se rdí, a leskne, hoří, plane
té vílé podušky lem zlatě krvavý -
tam v dal, kde rýsují se bašty Šumavy,
ta stará, vězná stráž otčiny milované ...
Ty naše krajino, ty jihočeská pláň!
Těžkými osudy tvá rozrytá je stráň,
a oběd a psot a křivd se přes tě lila moře ...
Však nad vše vítězná ty nám se prodáváš.
V svém vážněm pohladu ten velký lék máš,
jenž duši konejší a všechno její hoře ....